43. den: Hegykő - Donnerskirchen

Dnes jsme jeli celou cestu kolem Neziderského jezera, ale víc jsme ho tušili, než viděli. 
Jak včera, tak i dnes, jsme několikrát překračovali státní hranici mezi Maďarskem a Rakouskem. Kvalitou silnic bylo pokaždé evidentní, v jaké zemi jsme.
Dnes jsme si i trochu zajeli, abychom opět navštívili památník pádu železné opony.
Docela se to tu změnilo od poslední návštěvy. Jen nechápu schizofrenii místní vlády, kdy na jedné straně vzpomínají na konec bipolárního světa a zároveň po něm touží. 
Dnešní kemp je cca tři hodinky od centra Vídně, takže zítra nemusíme chvátat a opět zde máme bazén.
Jen ta teplota vody už není to, co jsme si užívali ještě dnes dopoledne, než jsme vyrazili na dnešní krátký přesun. 

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

1. den: Olomouc - Brno

Obrázek
Poslední týden jsme s obavami sledovali předpověď počasí. Nejsme sice z cukru, ale start letošní dovolené probíhá v nervózní atmosféře plné oblačnosti.  Jeli jsme bez zbytečných zastávek a stále jsme pozorovali oblohu. Za Prostějovem jsem přece jen potřeboval odlehčit močový měchýř a zjistil jsem, že když v půli procesu slyšíte padat tandem, tak lze proces přerušit. Člověk se holt stále učí novým dovednostem. Ve Vyškově už jsme usoudili, že si můžeme dovolit pauzu na zdravý oběd a s přibývajícím sluníčkem se nám nálada hned zlepšila.  Kousek od Brna máme domluvené přespání na Tábořišti mezi vinohrady . Konečně jsem se letos dočkal špekáčků a jako bonus Vídeňský ležák spodně kvašený.  Navíc jak špekáčky, tak i pivo jsou od lokálních dodavatelů a byly fakt dobré. 
Další informace

3. den: Šatov - Rossatzbach

Obrázek
Druhá noc ve stanu už byla trochu pohodlnější, ale stejně jsme vyspávali a odjezd byl zase až kolem desáté.  Přechod hranic jsme trénovali nejdříve v muzeu železné opony, takže naostro to bylo už bez problémů. Bohužel po krátkém úseku malebných vesniček jsme dlouho jeli mimo civilizaci, a když už jsme nějakou osadou jeli, tak tam nebyla žádná otevřená restaurace. Úmorné vedro nás nakonec přesvědčilo, že místo hodně pozdního oběda si dáme rovnou jen dezert, tedy palačinky se zmrzlinou a radlera. Krátká procházka parkem, kde je letní kino i zámeček, nám sice pomohla protáhnout si svaly z monotónního šlapání, ale osvěžení úplně zmizelo a museli jsme až do Kremsu, kde jsme se malinko ochladili další zmrzlinou. Celkové přehřátí organismu vyřešil teprve ledový Dunaj.
Další informace

13. den: Udine - Grado

Obrázek
Ráno jsme si přispali, jednak kvůli tomu, že to nejspíš bylo na dlouhou dobu naposled, co máme postel, a také jsme čekali na sluníčko.  Dnešní sjezd k moři jsme si užívali, měli jsme dost času a cestou už nebyl žádný kopec. V pevnostním městě Palmanova jsme si dali zmrzlinu. Ve městečku Aquileia jsme si po krátkém obědě prohlédli vykopávky římského města. Zbývalo už jen pár kilometrů na ostrov Grado, kde končí první část naší výpravy.  Dnes jsme se ubytovali v kempu na pobřeží, abychom si užili moře.  Ale musíme konstatovat, že i přes nepřízeň počasí byla cesta sem o moc lepší, než kvalita moře, které jsme zde našli. 
Další informace