Příspěvky

46. až 52. den: Vídeň - Olomouc

Obrázek
Přesun na sraz lehokol a následná cesta domů proběhly nad očekávání, ale z pohledu cestovních zážitků je to nejspíš docela nezajímavá část, takže se to pokusím shrnout v jednom příspěvku. Z Vídně jsme vyrazili se zpožděním a cestou jsme tomu moc nepomohli, takže obědová pauza byla spíš na svačinku a na večeři jsme dojeli, až když se stmívalo. Každopádně zvolená trasa byla zajímavá a přitom mimo hlavní dopravní tahy, takže jsme si ji opravdu užili. Druhý den jsme kolem půl třetí překročili hranice ČR poblíž Valtic. Projížďka Lednicko-Valtickým areálem všechny cizince nadchla a navíc jsme dnes stihli pozdní oběd ve Valticích. Také jsem začal účastníky seznamovat s místními nápoji, začal jsem kofolou a burčákem. Třetí den odpoledne jsme dorazili na samotný sraz lehokol do Nivnice u Uherského Brodu, přičemž cestou jsme na Slovensku trochu ošidili oběd. Následující tři dny probíhaly vyjížďky po okolí srazu a další doprovodný program. Zde již jsme hladem rozhodně netrpěli. Poslední den nás č...

45. den: projížďka po Vídni

Obrázek
Dnes nás organizátoři srazu protáhli centrem Vídně, včetně turisticky vděčných zajímavostí.  Projeli jsme i Prátrem a sportovním ostrovem na Dunaji. V celé Vídni jsme v takové velké skupině budili rozruch. Ale díky místním cyklostezkám bylo celkem snadné se tu pohybovat na kolech, tříkolkách i ve velomobilech.

44. den: Donnerskirchen - Vídeň

Obrázek
Včera jsme konečně měli vše vysušené a dle předpovědi počasí nemělo pršet... ale pršelo. Ráno jsme tedy zase sušili stan a hurá do Vídně.  Na oběd jsme měli vídeňský řízek s bramborovým salátem, tedy až na to, že to byla ryba... Nyní nám tedy skončila dovolená a připojujeme se ke srazu lehokol. Nejspíš tedy již nebudu psát denní zprávy, ale pokud bude příležitost a také se něco zajímavého přihodí, tak si to nenechám pro sebe.

43. den: Hegykő - Donnerskirchen

Obrázek
Dnes jsme jeli celou cestu kolem Neziderského jezera, ale víc jsme ho tušili, než viděli.  Jak včera, tak i dnes, jsme několikrát překračovali státní hranici mezi Maďarskem a Rakouskem. Kvalitou silnic bylo pokaždé evidentní, v jaké zemi jsme. Dnes jsme si i trochu zajeli, abychom opět navštívili památník pádu železné opony. Docela se to tu změnilo od poslední návštěvy. Jen nechápu schizofrenii místní vlády, kdy na jedné straně vzpomínají na konec bipolárního světa a zároveň po něm touží.  Dnešní kemp je cca tři hodinky od centra Vídně, takže zítra nemusíme chvátat a opět zde máme bazén. Jen ta teplota vody už není to, co jsme si užívali ještě dnes dopoledne, než jsme vyrazili na dnešní krátký přesun. 

42. den: výlet do Šoproně

Obrázek
Poslední termální kemp se nám zalíbil, takže zde zůstáváme dvě noci. Abychom se jen neváleli, vydali jsme se dnes na výlet do města Sopron, kde jsme byli naposledy před 17-ti lety. A jak je vidět, nic se tu nezměnilo.  Dokonce jsme zašli na oběd do stejné restaurace, u které stále parkuje stejná motorka. Dnes: Tehdy: Asi nějaký kvalitní výrobek...

41. den: Bükfürdő - Hegykő

Obrázek
V Büku se bohužel po ukončení pobytu v kempu už nelze vrátit do lázní, takže jsme se ráno čvachtali jen asi hodinku a půl, než jsme museli odjed. Opět poměrně krátkou trasou jsme tentokrát objevili aspoň jednu pěknou obec, jinak je to tu fakt smutné místo. Navíc na cca 40 km jsme našli jen jedno restaurační zařízení. Byl to sice levný fastfood, ale tentokrát mi v Maďarsku konečně chutnalo. Jsme u Neziderského jezera a protože do Vídně je to cca 80 km, tak se tu budeme chvíli válet. Aktuálně jsme v dalším termálním kempu, který sice není zároveň i monstrózním aquaparkem, zato je tu vše, co očekáváme a za mnohem přijatelnější cenu.

40. den: Sárvár - Bükfürdő

Obrázek
Ráno jsme sbalili stan a zbytek dopoledne jsme se opět naložili do teplé vody. Oběd jsme vyřešili langošem (Lenka) a vepřovým kolenem s bramborem, což chuťově nebylo úplně špatné, kdyby to prasátko mělo nějaké maso a nikoli jen tuk. Krátký přejezd do sousedního Büku-fürdő byl tentokrát nejen nudný, ale chvíli také offroad.  Další termál v řadě se nám líbil víc, ale ta cena se zas tak moc nezlepšila.

39. den: Körmend - Sárvár

Obrázek
Ráno jsme si prohlédli zámeček nedaleko kempu. Býval asi hezký, nyní je trochu zanedbaný, podobně jak celá tato maďarská oblast. Cestu nám zpestřovala jen častá "Čapí hnízda", ale jinak se to dost vleklo a navíc nikde žádná restaurace.  Nakonec jsme obědvali až skoro v cíli dnešního relativně krátkého přejezdu.  Úplně jsme ale spokojeni nebyli. Maso se skoro dalo na talíři přehlédnout a rýže byla suchá. Aspoň brownies to mohlo spravit, ale ani to se úplně nepovedlo. Po kratké prohlídce města už jsme zaplatili zatím nejdražší kemp a šli se ohřát do termálů. 

38. den: Gosdorf - Körmend

Obrázek
Noční déšť jsme tentokrát v pohodě zvládli. Ráno jsme se sbalili tak rychle, že první kilometry nám ještě byla zima, protože sluníčku chvíli trvalo, než se dostalo do hustého porostu kolem cyklotrasy. Také bláto nestihlo vyschnout, takže jsme si zkusili i průjezd zatáčky smykem. Večer jsem dloho hledal trasu bez kopců a nejlepší vedla Slovinskem, takže jsme nakonec zvládli ještě jeden slovinský oběd.  Po obědě jsme vyšlapali jediný dnešní kopec a vrátili jsme se do Rakouska. Aby se to nepletlo, tak jsme odbočili do Maďarska, kde si zpříjemníme cestu v dalších termálech. Dnes jsme si ale užívali maďarské skoro dálnice, kterým chyběly nějaké pruhy, ale na kolech se tam stejně nesmí. Zajímavé také byly zvlněné cyklostezky ve městě. 

37. den: Ptuj - Gosdorf

Obrázek
Druhá část letošní dovolené skončila a vydáváme se směrem na Vídeň, kde nám začne sraz lehokol. Dopoledne jsme si prohlédli centrum Mariboru. Protože v době oběda mělo dost pršet, hledali jsme restauraci s přístřeškem pro kolo.  U nádraží by to šlo, ale byl tam jen fastfood. Nakonec jsme si našli pizzerii, kde měli i pizzu s pleskavicí. Sice se jmenovala "Srbská", ale i tak to beru jako poslední typické slovinské jídlo. Déšť se nám nakonec nějak vyhnul, i když pršelo všude okolo. Cesta k rakouským hranicím byla opět kopcovitá, ale nějak jsme to zdolali. Navíc doufáme, že v příštích dnech už budeme volit rovinatější cesty. Při příjezdu do kempu opět začalo vydatně pršet a možná kvůlli tomu, nebo i kvůli jazykové bariéře, dnes nemusíme stan stavět. Je to pěkný nečekaný dárek k dnešnímu výročí. 

36. den: Ptuj

Obrázek
Prakticky celý odpočinkový den jsme strávili v termálních lázních, kromě oběda, na který jsme si zašli do historického centra. Po obědě jsme si vyšli na hrad a prošli jsme i jeho zajímavé podhradí.  Po sladoledu (zmrzlině) jsme se vrátili do lázní a tam jsme vydrželi do večeře. 

35. den: Celje - Ptuj

Obrázek
Původně to vypadalo na celodenní jízdu v dešti. Včera jsme proto raději dojeli dál, než jsme původně plánovali. Ráno kolem sedmé jsem překontroloval meteoradar a podle něj na hodinu přestalo pršet a potom déšť půjde z jihu na sever. Vzbudil jsem Lenku, abychom mokrý stan balili bez delšího deště a rychle jsme vyrazili severní variantou, abychom dešti nejeli naproti.  Kolem desáté nás počasí dohnalo, tak jsme kolo dali pod stříšku restaurace a sami si objednali čaj. Jakmile jsme čaj dopili, přestalo pršet, tak jsme zase pokračovali po dnešní kopcovité cyklostezce s "mírně" zvýšeným provozem. Oběd se opět trefil do intenzivní přeháňky, kterou jsme pozorovali z tepla a sucha restaurace.  Naposledy nás déšť doběhl ve chvíli, kdy jsme zastavovali v kempu, takže z původního plánu promoknout až na kost, sešlo. Nezbývalo, než to vykompenzovat několikahodinovým sezením v termálních lázních.